Od února se děti prvního stupně staraly o ježka západního, kterého jim svěřil do péče pan Bílek z KRNAPU. Krmily ho, vážily, pozorovaly, uklízely mu “pokojíček” a někdy ho i koupaly. Vše zapisovaly do ježčího deníku. Po třídě si metelil jako závodník a tak si vysloužil jméno Sprintér. Byla s ním legrace. Škoda, že kvůli karanténě jsme si ho nemohli užít více.
